Etnetera group

Nejsem žádný hrdina

Díky naší spolupráci s neziskovou organizací Jeden na jednoho se na start letošního ICT triatlonu postavil i zrakově handicapovaný Jan Bošek.

Jaké to je, jet skoro čtyřícítkou na kole, které neřídíte nebo běžet přes kořeny, které nevidíte? O tom, ale nejen o tom, jsme si s Honzou popovídali

Honzo, triatlon není jediný sport, kterému se věnuješ. Víme, že jsi v české goalballové reprezentaci. Co to obnáší a jaké další sporty zkoušíš?

Sportem žiju a rád zkouším cokoliv nového. Goalball dělám ho od nevidím do nevidím: třikrát týdně mám trénink, o víkendu pak často soustředění.
(pozn. redakce: Goalball na první pohled spočívá v tom, že sebou naslepo švíknete o zem a čekáte, jestli vás těžký balon s rolničkou trefí do obličeje či genitálií. Ukázka z paralympiády v Londýně).

Doplňkově pytlíkuju ostatní sporty: běžky, triatlon, runtour… Jednou jsem byl na golfu, ale u toho se nezpotím, to se nepočítá.
To je celkem nabitý program. Jak to stíháš skloubit se studiem a prací? Co vlastně děláš?

Studoval jsem Sportovní management na VOŠ, ale teď jsem založil goalballový tým, školu upozadil, ale možná se do studia vrhnu znova.
Pracuju jako masér v salonu fyzioterapeuta pana Jana Hejmy, za kterým chodí hodně basketbalistů a vrcholových sportovců. Ty mu “předmasíruju”, on s nimi pak různě trhá a dává je dohromady. Některé dny masíruju jen vlastní klienty. Rozšiřte jejich řady, budu rád!

55907_110054_honza_2
Ty jsi z Prahy?

Původem z Plzně, kde jsem chodill na strojárnu. Pak se mi zhoršil zrak a neviděl jsem na tabuli ani z první lavice. Přesunul jsem se do Prahy na obchodní akademii pro zrakově postižené a po střední už tu zůstal. I moje ambice spjaté s goalballem se tu dají splnit lépe.
Spadáš do kategorie zrakového postižení B2. Definice mluví sice jasně, ale ne docela srozumitelně: schopnost rozeznávat předměty nebo kontury, zraková ostrost do vizu 2/60 s horní hranicí zrakového pole do 5°.

Co to konkrétně znamená při triatlonu? Proč potřebuješ traséra?

B2 je široká kategorie. Do B1 spadají nevidomí, do B3 lidé s lehkým postižením, kterého si jejich okolí ani nemusí všimnout. B2 zahrnuje všechno mezi tím. Já se vidím daleko blíže k B3. Rozhodně nejsem slepý, takové označení by mi dali mí nevidomí kamarádi sežrat. Proto se také nepokládám za nějakého “hrdinu”, i když o mně tak třeba moderátor závodu mluvil.
Traséra potřebuju hlavně na kole. Mohl bych řídit sám, ale jel bych pomalu. V Račicích jsem Jirkovu přítomnost ocenil i ve vodě: nebyly tu velké bójky, podle kterých se běžně orientuju, neviděl jsem ani na břeh a ztrácel jsem se.

Není to tvůj první závod, ale IT triatlon jsi šel poprvé. Jak se Ti líbila atmosféra a trasa?

Jezdím buď kratší triatlon pro handicapované v Karlových Varech nebo větší závody pro zdravé sportovce, kde je člověk chvíli po startu sám. Na IT Triatlonu jsem pořád měl s kým závodit, na koho dotahovat.
Fanoušky příliš nevnímám, ale z kola si vybavuju povzbuzování Etnetera fanoušků z tribuny.
Udělal jsi výborný výsledek (89. místo z celkem 180 startujících, pozn. red.).

Jaké jsi měl pocity, byl jsi spokojený?

Určitě, byl to můj nejlepší čas. Mrzel mě běh, ale nebyly síly. Na druhou stranu, já na závody netrénuju, jdu rovnou zostra. Jen pro radost a v rámci tréninku na goalball. Ale tandemové kolo doma mám, kdyby se někdo chtěl projet.

Řídit dvojkolo není hračka. Máš obavy svěřit své zdraví “neznámému” člověku?

Na kole se bojím, i se známými. Při jízdě na kole nakukuju přes ramenu trasérovi, i když vidím mnohem hůř něž on. Řítíme se z kopce a já nemám situaci ve svých rukách.

Nemáš stálého traséra, s Jirkou Štěpánem jsi jel poprvé. Jak se ti s ním jelo?

S Jirkou jsem byl naprosto spokojený. Seděli jsme si tempem (až na ten zpropadený běh), neztratili jsme se… co víc si přát?

Jak vypadá spolupráce? Ve vodě, na kole, při běhu?

Většinou trasér plave vedle mě. Na IT triatlonu jsem měl pocit, že kličkuju, a proto Jirka plaval přede mnou a trochu mě táhnul.
Na kole si trochu pokecáme, ale přes vítr toho moc neslyším. Většinou jen trasér mluví a já vzadu dělám, že rozumím.
Při běhání běžím opět za ním a omezuju se na konstatování “já už nemůžu”.

Běh na IT triatlonu vede po úzkých cestách lesem. Co kořeny, kameny, větve?

Jednou jsem skončil na všech čtyřech, ale rychle jsem se oklepal a zvednul. Ke všem svým vadám trpím ještě šeroslepostí. Jirka se, na rozdíl ode mě, mezi kolem a během přezouval, já vyběhl napřed. Byl jsem rád, že mě dohnal ještě před lesem.

55909_110055_honza_3

Prodělal jsi během závodu nějakou krizovou situaci?

Jedinou. Vypukla při prvních metrech běhu a skončila v cíli. 🙂 Ani v jedné z disciplín nevynikám, ale zároveň nepropadám, jsem všestranný. Čím víc disciplín, tím lépe pro mě.

Na co při závodě myslíš? Broukáš si třeba nějakou “z hlavy nevytěsnitelnou” melodii?

Při plavání myslím na to, jak to musím rozbalit, a hecuju se. Na kole přemýšlím o tom, co asi Jirka zrovna říká… a při běhu už jen na orosené pivo v cíli.

Jaké máš sportovní cíle?

Zopakovat si příští rok Račice! V neděli 5.7. nám začíná goalballové Mistrovství Evropy v Litvě. Také máme stále možnost se kvalifikovat na paralympiádu do Ria. Moc nám pomůže, když nám dáte svůj like na Facebooku, to sponzoři rádi uvidí. Příští rok bych rád vyrazil na pláž za surfováním.

Other interesting articles